Fanklub FK Teplice

  • rss

Tak jsme se dočkali!

14 února 2017 |

Tak jsme se dočkali. Sice všude kolem ještě leží hromady špinavého sněhu, ale příští víkend se společně s Jizerskou padesátkou rozběhne i fotbalová liga.
V sobotu na Stínadlech proběhla generálka. Tradičního soupeře Budějické Dynamo jsme přejeli 5:0.

Nedělal bych z toho závěry, druhá liga začíná až 4. března a příprava na ni je zřejmě jinak daleko. Po utkání se všichni tázaní v rozhovorech dušovali, že toto vítězství nic neznamená, že vstup do ligy se Zbrojovkou za týden bude jiný zápas a začne 0:0. Bude pro nás velmi důležitý. Pokud vyhrajeme, nabývá sen o hře na špici reálnějších obrysů. Nesmíme však zapomínat, že motivace borců ze štatlu bude větší, prohrají-li nasměruje je výsledek do jarních bojů o záchranu. Vstup do jara slibuje tedy bitvu jako řemen, okořeněnou získáním záložníka Hyčky právě z Brna a uzdravením brněnského Zavadila, kterému prdly vazy v koleni před rokem na Stínadlech, jak se lekl Ljevy. Jsem zvědav, zda za Zbrojovku nastoupí internacionál Polák, pokud mu bude zdraví sloužit, mohl by se v lize časem stát podobným fenoménem jako Horvát v Plzni.

Výhra nad Budějovicemi a hlavně způsob, jak jí bylo dosaženo, napovídá, že zimní příprava se Teplicím povedla. Soustředění na Kypru přineslo dobrou rozehranost a návyky z přírodní trávy. Zdá se, že mužstvo pod trenérem Šmejkalem dokončilo přechodné období a do jarních bojů vstupuje plně připravené podle jeho představ. Hra v generálce měla řád, kombinace smysluplně vytvářely tlak na soupeře a střídání ukázala že snad kromě Vaněčka máme alternativy na všech postech. Také příchod sportovního ředitele Dovalila by měl přinést zlepšení bafuňářské práce schované v útrobách hlavní tribuny.

Jaro je tu, těšme se, že nastávající vstup se povede a vzedme novou vlnu úspěchů, která přinese zvýšení zájmu o teplický fotbal, vždyť v médiích už mi žlutomodrá chybí, píše se jen o pražských klubech. I ten příchod Vošahlíka byl opatřen fotkou v sešívaném dresu.
V sobotu v 15:30 se těším na pořádnej rambajs!
(Pokračování textu…)

Jak to viděl rohatej 13. díl

29 ledna 2015 |

Za chvíli tu máme advent, čas fotbalových dovolených. Chybí dvě kola do konce podzimní části ligy, pojďme si zrekapitulovat změny, které se letos v FK Teplice udály. Takhle jsem začal psát, ale nedopsal před vánoci, tak to teď dám k lepšímu, aby měla Melda co číst.

Závěr posledního ročníku ligy pod hlavičkou Gambrinusu jsme nezvládli především v Liberci, kterému jsme přepustili 4. příčku a postup do pohárů. Konečné 5. pořadí bylo přesto hodnoceno pozitivně ve srovnání s předchozím ročníkem, kdy jsme bojovali o setrvání v lize. Podařilo se zatraktivnit hru, začalo chodit více diváků. Kádr byl doplněn hráči z Afriky a trenér naordinoval moderní útočný styl. Poněkud alibisticky mi ale zněla některá vyjádření o tom, že toto mužstvo zatím pro poháry nedozrálo a že v nich zatím nemáme co pohledávat. Myslím, že to, co nakonec uhrál vyprodaný a znovu složený Liberec, bychom nakonec odkopali taky a získali cenné zkušenosti, které by se hodily i pro vypjaté rozhodující zápasy v lize.

V jarní části ligy eskaloval po událostech na Bazalech problém s agresivitou ultras. Léta podceňovaná situace byla a je stále živena averzí vůči předsedovi FAČR Peltovi a vztahy uvnitř asociace. Vélký Čáp nejprve získal čas a odstup teatrálním dialogem s rozhněvaným fotbalovým národem, aby posléze vyhlásil program boje s násilím. Legislativní část řešení s registrací fanoušků není dosud vyřešena. Zatím to vypadá na formu nějaké registrace a zákazu vstupu na fotbal pro osoby polapené a zdokumentované při činnostech zapovězených zákonem a návštěvními řády stadionů. Organizační a stavební záležitosti, nejnákladnější část programu, byly přepinknuty na kluby. O nějaké další koncepci prevence a práce s diváky těžko hovořit. Zřejmě byly zpřesněny náklady celé legrace dosud odhadované na 10 milionů korun. S rozjezdem nového ročníku ligy pod značkou Synot to vypadá, že se síly špiček asociace soustředily na podporu protekčních klubů Sparty, Plzně a Jablonce a skutek s bezpečností diváků utek´. Místo toho jsou kluby obírány o prostředky pokutami za pyrotechniku a volání Pelta ven!

V Teplicích sice není na tribunách taková selanka, jak popsal Petr Heidenreich v dialogu s Miroslavem Peltou, ale až na drobné potyčky při zápasech s pražskými S, kdy do ochozů přicházejí fandit jejich příznivci z okolí, je při zápasech pohoda. Svazem nařízená opatření se projevila rozdělením jižní a východní tribuny a prodejem barevně rozlišených vstupenek. Změny vnímám z hlediska bezpečnosti pozitivně. Počáteční zádrhele s prodejem pochutin a žlutomodrých fanshopáckých propriet si po pár zápasech sedly.

29.7.2014 se předseda představenstva FK Teplice Pavel Šedlbauer na tiskové konferenci nebývale ostře opřel do samé špičky FAČR a na závěr dodal: „Nelíbí se mi, že peníze z naší firmy tečou do neprůhledného systému a nikdo neví, kde končí.“ Důvody tohoto prohlášení se už asi nikdy nedozvíme. Následující události zcela změnily situaci. Zemřel strůjce novodobé historie teplického fotbalu a lodivod, který klub vedl kalnými vodami českého fotbalu, František Hrdlička. Na Stínadlech chvíli trvalo, než se rozeběhlo vedení pod Petrem Hynkem. Mezitím pod pláštíkem dobrých výkonů reprezentace předseda Pelta otupil ostří a závěr fotbalového podzimu se nesl v mnohem klidnějším tónu. Média už tolik neprahnou po krku Peltově, jako by jim někdo shůry naznačil, že si dělají do vlastního hnízda, vždyť nadějně stoupající návštěvnost na podzim opět začala klesat.

Sparta vypadla z Evropské ligy a stejně jako konkurenční Plzeň a ambiciózní Jablonec se snaží posílit do jarního boje o pohárové bakšiše. Svých starostí má dost i asociace s pořádáním ME do 21 let. Ani v Teplicích není důvod k jásotu. Ani nás nenechala zimní přestávka v klidu. Prohra v posledním kole v Budějovicích a nepřesvědčivé venkovní výkony nás vrhly do těžiště ligové houpačky. Jeden krůček vpřed a hrajeme o poháry, jeden krůček vzad a hrajeme o sestup. Projevilo se letní navazování přetrženého lana. Chvilku zastavíš a už se supové slétávají. Na každé změně se dá najít chlup. Aidin Mahmutovič potřeboval změnu a novou motivaci, proč ji ale našel v Plzni? Nebyla šance ho pro jaro udržet a prodat ven? Nemáme podepsaného Nivalda a na poslední chvíli se budeme snažit podepsat Litsingiho. Přicházející Jakub Hora, Benjamin Balazs i Venca Mozol budou určitě přínosem. Lukáš Stratil se teprve hledá, má pomalejší rozjezd, stejně tak Chukwuma Chukwudi, ten zas lítá jak hadr na holi a potřebuje zpřesnit a ukáznit svoji hru. Po zranění se vrací Štěpán Vachoušek a naopak operaci kolena prodělal Egon Vůch. V jakém stavu a rozpoložení se vrátí z Afrického šampionátu hvězdy Nivaldo a Litsigi netuší nikdo. Vzhledem k odchodu Alena Melunoviče na hostování do Ústí nad Labem předpokládám, že Roman Potočný projde testy úspěšně.

V sobotu jsem se vydal do Perna na přípravu s Dynamem Drážďany. Jel jsem stejnou trasu jako pro drogérii do Kauflandu, pak už jen dva semafory a byl jsem u hřiště. Hrdě jsem zaparkoval vedle policejního antónu a uvázal si šálu. Ulice byla plná fandů SGD, ale všechno bylo v pohodě. Na stadionu jsem objevil 5 kluků z S15, od nás jsem si popovídal s Killdupem a o poločase s námi prohodil pár slov Camillos. To jsme byli ještě rozesmátí a stav 0:0. Nástup do druhé půle jsme měli dobrý Potočný mohl pupkem dotlačit balon do sítě, já bych ho určitě dal, ale on si zapíná pásek až na poslední dírku. Pak Krob udělal chybu v rozehrávce a už jsme ho tam měli. Zhruba v 60. minutě vyměnil drážďanskej kouč celej manšaft a než jsme se vzpamatovali, přebrali hráče a přečetli , co hrajou bylo to 3:0. Nakonec chybovaly i Drážďany a mladý Laňka po nezištné přihrávce Potočného zkorigoval nepříznivý výsledek. Nutno konstatovat, že současné mužstvo Drážďan je mnohem lepší, než to, proti kterému jsme hráli před dvěma lety v Modré. Doufám, že tento víkend zaberou v Münsteru a odrazí se k postupové jízdě do II. ligy.

I náš vstup do jara bude důležitý, abychom nemuseli dobíhat rozjetý vlak. Na soustředění na Kypru bude nutno opět z té bandy udělat manšaft. Sám jsem zvědav jaká základní sestava vykrystalizuje. Tipnu si, že ze začátku dostanou přednost zkušení hráči a konzervativní hra, dokud nebudeme v bezpečné vzdálenosti od sestupových míst. Uvidíme, jestli hráči zažijí hru na tři obránce tak, abychom mohli hrát bez stopera v záložní řadě. Přes všechny negativa se na jaro těším. Takovou zimu jako v Perně snad už letos na fotbale nezažiju.

Jak to viděl rohatej 12

15 dubna 2014 |

Mám vážný dilema, to mi teda řekněte, co mám dělat?
Jaro začalo už loni, stromky mám prořezaný, trávu mám verikálně kutnutou. Trampolínu pro žábu a vnoučata vytaženou na sluníčko. Jenže Zarina sežrala bábě tulipány, tak musím stavět pletivo kolem záhonu. Aby to nebylo málo, bába spočítala, že musíme zateplit fasádu, protože už sme ve věku, kdy máme poslední šanci dosta z banky ňáký prachy. Než bysme na to nastřádali do štrózoku, už bysme si to prej neužili. To mě nepřekvapilo, tuhle zradu sem čul od tý doby, co se na sousedově baráku loni koncem léta objevilo lešení. Od tý doby moje stará nemá klidný spaní.

Místo abych boural přistavky a sháněl chlapíčky, co vědí, jak se montuje zateplovák, chodím značit zelenou ze Hřenska k nový rozhledně na Janovským golfovým hříšti. Do toho sem dva víkendy zaskakoval jako instruktor na školení vedoucích značkařů, protože kolega si ustlal ve špitále nechal si do sebe strkat hadičky s kyslíkem a pouštět bludný proudy, aby se zbavil srdeční aritmie. Málem sem tam skončil taky, protože topografickou praxi jsem frekventantům natáhl přes vrchol Sedla. To sem podcenil. Pod kopcem sem je viděl naposled a když sem se zpařenej přivalil na základnu, měli v sobě už každej aspoň čtyry píva. K tomu mi přišly blbě vytištěný směrovky, někdo to zmotal, budu to muset rychle vrátit, protože slavnostní otevření nový trasy je 26. dubna.
Na hradě Blansku už zase nastupujou zedníci. Pokračujeme v opravě kaveren v obvodový hradbě. Ještě v březnu sme stihli pokácet nějaký nálety a provětrat kus severní zdi. Ňákej lump nám tam vysypal sud z odpadkama, museli sme uklízet celej hrad i s kusem lesa. První jarní sobotu proběhl přes hrad Keltskej telegraf. Před námi sou čarodky, který bejvaj dost divoký. Docela z nich mám strach, protože na 1. máje půjde přes hrad pochod z Ústí na Kozí vrch. Od 10 do 16 hodin budu dělat na hradě průvodce. Aspoň ty daně že sem stačil spláchnout včas.
Taky se mi ozvali starý kámoši, že už sme nebyli dlouho lézt. Někde se v zimě vybláznili v jeskyních, myslím, že kousek za Ostrovem v Bielatalu. Prej zas polezem. To mě eště neviděli se 115 kily. Jestli se narvu do sedáku, tak stejně nebudu moct ani hodit pendla, protože s tím teřichem bych se hned točil hlavou dolu a vypad z brejlí. Budeme muset najít nějaký speciální schody, jinak se zrakvím. Takže to zas skončí u ohníčku s fazolema, pívem a kořalkou.

Holka už trénuje skoro rok basket. Domů ji vozím celou rozzářenou, už nebrečí, že to neumí. Chlubí se, že už si s ní povídají mazácí. Už hrála na třech turnajích, dala dokonce koš a na pár přihrála. Tuhle dokonce přivezla medaili. Budu se jí muset věnovat, přece jí musím dát stejně, jako sem dal klukům, Tomu mladšímu se v květnu narodí oplégr, budu už opravdovej pokrevní dědek! Zatím rodily jen trofejní žáby.
Fotbal mi radost nedělá. Ani mi tak nevadí, že se Teplicím tolik na jaře nedaří, jako se mi hnusí celý to prostředí. Kdo byl slušnej, už fotbal dávno opustil. Dělají ho jen sígři a vejlupkové. A eště ten finskej předseda Peltaven. Všichni se do něho trefujou, jak stíhačky do dělostřeleckýho balónu. Taky ho nemůžu ani cejtit, hada slizkýho. Ale kdo místo něho? Televizní práva zaprodali kámošovi. Už i Gambrinus bere roha a ligu si bude vydržovat podřadná sázková kancelář. Ministr i předseda vlády daly od fotbalu ruce pryč, jako od prašiviny. Tak mi řekněte, kterýho koníčka mám přivázat na úvaziště, abych nebyl doma bit? Mě z toho všeho vychází právě ten fotbal. A jak se tak koukám kolem sebe, nejsem sám. O víkendu sledovalo finále ženskýho florbalu přes 6000 lidí! Takhle to dál nejde, něco se musí stát.