Fanklub FK Teplice

  • rss

Jak to viděl Kozel

5 března 2014 |

V práci mám na ploše počítače fotku teplickýho manšaftu z loňskýho jara. Kolezi se mi smějou, že tam mám málo černochů, budu muset napsat Kovimu, aby mi poslal novej vobrázek.
Tak už si toho všimli i obyčejný občani. Teplice spustily lavinu přílivu zahraničních hráčů do ligy. Korunu tomu nasadila včera Slávie uvedením nizozemskýho trenéra a ruskýho sportovního managera. Tohle mezinárodní víření rozpoltilo diváckou obec. Jedni spokojeni s výsledky a atraktivitou hry labužnicky mlaskají, druzí nadávají a argumentujíce výchovou hráčů pro nároďák, požadují omezení počtu cizinců nastupujících do zápasu ve prospěch domácích mladíků.
Já problém spíš vnímám z hlediska trhu s hráči, než jako problém výchovy hráčů domácí provenience. Když se podíváme na všechny světový strany kolem sebe, kde ještě v Evropě hraje tolik domácích hráčů v ligách? Možná v Belgii, Dánsku a severských zemích.
V Čechách obecně jako ve vnitrozemským státě bez koloniální historie žije málo přistěhovalců jiných etnik, přesto pestrost jejich zastoupení už dávno mohla být vetší. I ve východních zemích, jako je Rusko, Kazachstán, Ukrajina, Rumunsko a Polsko, ke kterým se, vzhlížeje k Západu, nechceme moc hlásit, byl obchod s hráči dosud atraktivnější.
Myslím, že příchod cizích hráčů nespustí úpadek výchovy vlastních odchovanců. Ten už dávno nastal prodejem nehotových mladíků peněz lačnými agenty. Když se podíváme na nejlepší prodeje z české ligy do zahraničí za posledních pár let, tak už i tady začínají převládat cizinci.
Teplické argumentaci, že zahraniční posily jsou při stejné kvalitě levnější než domácí hráči, odpovídá i srovnání momentálních pohárových zástupců Plzně a Liberce. Přesto, že kádr Plzně tvoří odložení hráči z pražských klubů a několik Slováků, je rozpočet Plzně mnohem vyšší než rozpočet Liberce, kde hraje mnohem více cizích legionářů a to ještě hodně stojí Kováč.
Myslím si, že tlak vyvolaný příchodem většího počtu levných hotových hráčů z ciziny donutí korupcí pokřivené vztahy a metody práce v juniorském fotbalu k nápravě. Začnou se opět hledat opravdové talenty a místo nebudou zabírat synci bývalých hráčů a bafuňářů. Není na co čekat, pohybová zdatnost dětí je stále horší. Za patnáct let, které uplynuly od elévského věku mých kluků do dneška, kdy jsem začal vodit na basket jejich mladší sestru, je tragédie tělovýchovy vidět pouhým okem.

Sdílet