Fanklub FK Teplice

  • rss

Vzpomínání na počátky Stínadel

24 května 2012 |

Nostalgie je potvora…
Do těch míst, než na Stínadlech postavili nový teplický stadion, jsme jako kluci chodili čutat merunu. Vůbec celá Stínadla, jako rozlehlá travnatá pláň, byla pro nás celoroční eldorádo a trávili jsme tam většinu volného času. Fotky těch míst z té doby bohužel nemám. Vlastnil jsem jen dětský fotoaparát zn. Pionýr a z něj dokumentace pro budoucí pokolení zachovat nešla. Tak jen obrazové útržky z mé děravé paměti. Dle této mapky:

u čísla 1. stával vysoký dřevěný triangl s plošinami ve třech patrech, na který jsme s oblibou lezli a sloužil nám jako rozhledna. Č. 2 – další oblíbené místo, Skalka (přece jen jedno dobové foto, viz níže – vedle, pohledově vpravo od ní, byl malý lom) a za ní jižně mezi ulicemi Kašparova a Svojsíkova č. 5 – hájek – taková oáza mezi vilkami. Dále v místě u č. 3 stála stará kovárna, kam nás mistr kovář pouštěl na čumendu – obdivovali jsme výheň a s jakým fortelem koval koně. K ní jsme v zimě po cestě na mírném svahu sjížděli na sáňkách. Celá pláň Stínadel (ohraničená modrými šipkami) nebyla zastavěna žádnou budovou, pouze tráva a keře. Proháněl se tam vítr, takže to bylo jako stvořeno pro další oblíbenou a častou činnost – pouštění draků. Severní okraj pláně svažoval prudce dolů k Jateční ulici a přibližně u č. 4, v nejkolmější části svahu, bylo jedno tajemné místo – vchod do jeskyně. Tradovalo se mezi námi, že její chodba vede podzemím až někam k Doubravce. Já jsem se neodvážil dál, než asi do 100 m. Později jsme měli utrum, protože nám do vchodu dali mříže. Nevím, jak je to s ní dnes. Pak na pláni, současně s výstavbou prvních paneláků naproti nemocnici, byla postavena v r. 1961 stínadelská základní škola. Vzápětí nám odstranili jeden z pilířů a útočišť našich klukovských Stínadel – oblíbený triangl. Docela jsem to těžce nesl, protože spolu s uzavřenou jeskyní to bylo něco jako amputace spojnic k dětským dobrodružstvím. Několik let po zbourání trianglu začala poblíž toho místa vyrůstat – pro nás záhadná – rozlehlá ohrada… a za ní… Když jsme se dozvěděli, že nám tam roste nový stadion, byli jsme jak u vytržení. Nejprve jsme při každé návštěvě fotbalu U drožďárny byli současně myšlenkami na Stínadlech, o co to tam bude lepší, jací věhlasní soupeři z Evropy tam budou jezdit, jak budeme – po vzoru dalšího menšího města Trnavy – vyhrávat jeden titul za druhým. S odstupem však člověk s nostalgií a rád vzpomíná na nezapomenutelnou specifickou atmosféru ze stařičkých ochozů a jak nenávratně odešla jedna z teplických legend. Zároveň si vybaví, co v Teplicích zažil a co už neexistuje, nebo je zdevastované a o co je město chudší. Tramvaje, Dlouhá a Zelená ulice, čtvercová zástavba obytných domů po celém obvodu hl. náměstí, Hrádek na Letné, plovárna v Zámecké zahradě, městské lázně s nenapodobitelným interiérem, Zelený kostel, kino Svět, Květen, Oko, Lípa, tančírna v Lipáku, v Městských sálech, Mlýnská ulice s hudebním ústavem v bývalém hotelu Neptun, atd. (synagogu a původní divadlo s přilehlou lázeňskou kolonádou jsem nezažil, to zas takový kmet nejsem ). Abych se vrátil ke Stínadlům – když se pak za ohradou vztyčily do výšky nosné podpěry tribun, naše vytržení se stupňovalo. Chodili jsme skoro denně okukovat, jak stavba pokračuje. Několikrát jsme tajně vlezli dovnitř, vystoupali až nahoru na zárodky ochozů, sedli si a rozjímali – o tom našem budoucím teplickém “Maracaná”. Já jsem si už na nějaký triangl, co stál opodál, ani nevzpomněl. Tohle byl od té chvíle můj nový pilíř a útočiště, se kterým jsem svázán dodnes.

Addax.

(Publikováno na Sklářích v r. 2008)

Sdílet

RSS Co se děje na fóru? →

Ankety

V tuto chvíli není hlasování k dispozici.
Pams.eu